Adenium obesum (Forsskal) Roemer + Schlultes (1819)

Adenium obesum patří mezi mé nejoblíbenější sukulentní rostliny a v mé sbírce je hojně zastoupená. I přesto, že je to dávno „profláklá“ kytka, o které toho bylo hodně napsáno, je poměrně řídce pěstována mezi laiky, tedy běžnými občany, kteří se nesdružují ve specializovaných spolcích. Mezi hlavní příčinu tohoto stavu patří nevhodné pěstování v době nástupu vegetačního období klidu a na začátku nového vegetačního období. Rostliny nám celé léto náramně prosperují, rychle přirůstají a kvetou, ale s přicházejícím podzimem si někteří z nás neuvědomí, že substrát vysychá mnohem delší dobu. Na povrchu pěstební nádoby je již sice vyprahlý (a to nás láká rostliny opět zavlažit), ale uprostřed nádoby je stále vlhký. A. obesum je ale pravověrný zástupce polopouštních oblastí a nemůže být permanentně pěstován ve vlhkém substrátu. Alespoň ne při výraznějším poklesu teplot. Druhým obdobím, kdy dochází k většímu úhynu rostlin (alespoň dle ohlasů, které mám k dispozici) je nastupující období vegetace. Pokud rostliny na zimu přeneseme do bytu a celou tuto dobu je nezaléváme, v přetopeném bytě dochází k zasycháním vlasových kořínků. Při první vydatné jarní zálivce se rostliny napijí, a máme pocit, že všechno je v nejlepším pořádku. Rostliny ovšem nerostlou a při bližším ohledání zjistíme, že nám od kořenů zahnívají. Někdy nám „pomohou“ ještě larvy smutnic, vyskytující se převážně v rašelinových substrátech, či substrátech s jejím přídavkem. Zachránit se povede pouze vrcholový řízek rostliny. Můžeme ho sice úspěšně zakořenit, ale v podstatě začínáme od začátku a práce předcházející sezóny (sezón) vyšla vniveč. Takto jsem i já umořil své první dvě rostliny. Zabránit podobným pohromám můžeme volbou více propustného substrátu (v tom případě občas přihnojujeme) a mírnou zálivkou v době vegetačního klidu (teplota alespoň 18 °C). Zvláště rostliny, na kterým dorůstají a dozrávají plody, bezpodmínečně zálivku potřebují. Obecně je ale A. obesum nenáročná rostlina, která se dá ve vegetaci udržovat po celý rok. Není nutné ji roubovat. V případě, že se tak děje (na červený oleandr), majitel tak činí z důvodu přivést rostliny dříve do květuschopnosti – kvete již první sezónu,a dosáhnout bohatšího květenství. Pravokořenné A. obesum kvete již jako dvou až tříletý semenáč.

Příště se s Vámi podělím o moje zkušenosti, jak vypěstovat co nejvíce rozvětvené rostliny A. obesum.